HISTORIE

[ Úvod ] 11.-15. století ] 16.- 19. století ] 20. století ] Historické podniky ]

 

Úvod

 

Historikové se domnívají, že člověk pronikl do území Hrádecka v mladší době kamenné před 5 000 lety. Prvním dokladem osídlení je kostra (neandrtálského?) skrčence nalezená při stavbě domu čp. 68 v květnu 1929, jejíž stáří bylo pražskými a drážďanskými archeology určeno na 2000 let př.n.l. Ještě za první republiky byla uložena v muzeu v Azylu.

Na počátku letopočtu vedla tímto územím cesta římských kupců z Čech do Slezska přes Žitavu a Frýdlant, což dokládají nálezy římských mincí, dochované latinské názvy sídel (Jelenice - Elafopedion) a vykopávky prováděné při přestavbě vyhořelého hostince U Jelena roku 1928, při nichž bylo v hloubce 1 m nalezeno 10 uren etruského typu. Z nich vyplývá, že nejstarší osídlení lemovala SJ cestu na pravém břehu Nisy.

Název Nisa je nejspíše keltského původu, od 6. století přicházeli ze severu slovanské kmeny, které převzaly názvy a absorbovaly zbytky původního obyvatelstva. To dokládají nálezy střepů ze 7. století provedené polskými archeology v oblasti Turoszowa, ale i bronzových střepů z hutnické pece z nedalekého Ojvínu přímo v Hrádku.

Slovanští Milčané (Lužičtí Srbové) osídlili rovinatá údolí řek, vhodná pro chov dobytka a založili kolem kmenového hradu v Budyšíně 10 rodových hradišť, mimo jiné ve Varnsdorfu, Žitavě, Frýdlantu, Chrastavě a Hrádku.

Některé zdroje udávají, že grad - hrad - hrádek, patřící rodu Poříčanů, stál jako správní celek již kolem roku 840 (resp. 875) někde u nového hřbitova, to však nebylo nedávnými vykopávkami potvrzeno. Jiné zdroje jej situují mezi park a kino, což dokládá název Hradební ulice u Azylu, který se v té době nacházel nad meandrem Nisy a později byl možná propojený podzemní chodbou s Grabštejnem.

Toto původní slovanské osídlení dokládají místní názvy na dnešním území Německa, Polska, Hrádecka. Např. dnešní obce Porajow na soutoku Mandavy a Nisy se dříve jmenovaly Groß a Klein Poritsch (Poříčí - Poříčané byli větší rod kmene Milčanů, jehož území sahalo od Budyšína až k Labské bráně).

Název Žitavy je údajně odvozen od žita, podobně jako Mandava a další názvy, hrad Grabštejn se původně jmenoval Vlsycz - Vlčice, celý kraj se nazýval Zagwozd (byl vyplněn hustými lesy, které ho oddělovaly od původních sídel slovanů). Vlastní Hrádek - Gradt, Groth, Grotau (název Grat uváděný poprvé roku 1288 v Marienthalské listině, Grot uváděný roku 1331 v Žitavské listině) je spíše než ze složeniny Grote - jeskyň, Au-niva odvozen od Grod - město, hrad, podle některých zdrojů se původně jmenoval Boritsch (Poříč).

Dle zakládací listiny míšeňského biskupství z roku 968 byl prostor severně Ještědu vč. Žitavska (Milčansko) pokládán za součást Čech. Totéž potvrdila zakládací listina Břevnovského kláštera z r. 993. Hranice v té době nebyly přesně vymezeny, podle Hornolužické listiny z r. 1241 probíhaly asi 20 km severně Žitavy. Šlo spíše o rozmezí českého a míšenského vlivu v lesnatých pásmech

 

 

 

   

 

 

 

 

11.-15. století >>>

 

Zdroj: Zpráva k územnímu plánu města Hrádek nad Nisou z roku 1995

 

Další stranaNahoru

 

Oblastní informační server